Klub astronomů Liberecka Česká astronomická společnost Astroturistika v Jizerských horách SUNDISK - firemní akce Město Turnov

Astronomický kroužek

Astronomický kroužek funguje při turnovském Gymnáziu a vede jej tamní profesor Vladimír Kafka. V případě zájmu o poskytnutí bližších informací se obraťte přímo na jeho osobu.

Telefon: 605 126 675.

Odborná činnost

Ačkoliv turnovská hvězdárna slouží především popularizaci astronomie a k pozorování zajímavých úkazů pro veřejnost, členové Klubu astronomů Liberecka se zabývají v odborném kontextu vizuálními odhady jasností komet a fotometrií proměnných hvězd.

Vizuální pozorování komet má dodnes jisté specifické postavení. Lidské oko má zatím naprosto nenapodobitelné vlastnosti, které pozorovateli umožňují dobře vnímat objekt, jakým je kometární koma. Pro dobrý odhad celkové jasnosti komy musí pozorovatel srovnávat její „průměrný“ povrchový jas s „průměrným“ povrchovým jasem rozostřeného obrazu hvězd s předem známou jasností.

Nejčastěji používanými metodami jsou:
Vizuální pozorování je třeba provádět za dobrých atmosférických podmínek. Především je nutné eliminovat vliv světelného znečištění, tedy najít pozorovací stanoviště s temnou oblohou (čím jasnější je pozadí, tím větší část komy zaniká, dojde k podhodnocení její velikosti a následně k odhadu nízké jasnosti). Stejně se projeví vysoká oblačnost nebo opar.

Velmi výrazné jsou také přístrojové efekty. Platí pravidlo, že čím menší přístroj použijete, tím lépe (doporučovány jsou binary s širokým zorným polem či triedry). Většinou je dávána přednost přístrojům s průměrem kolem 50 mm, to však platí především pro jasné komety. Na druhé straně každý pozorovatel by měl zkusit použít co nejmenší přístroj. Použitím velkého dalekohledu totiž můžete dojít k odhadu jasnosti i o dvě magnitudy nižší než třeba v případě binaru.

Kromě samotné jasnosti se určují další vlastnosti pozorovaného objektu. Jedním je průměr komy. Nejjednodušší je metoda srovnávací, kdy známe vzájemné vzdálenosti dvojic hvězd v zorném poli a porovnáváme je s velikostí komy. Zde se dobře uplatní schopnost pozorovatele pořídit kvalitní zákres zorného pole s realisticky zachycenými rozměry komety. Podrobná analýza pak může probíhat dodatečně. I v případě průměru komy hraje výraznou úlohu kvalita pozorovacího stanoviště, a také přístrojové efekty (ve větších dalekohledech se koma zdá být menší). Odhad jasnosti a velikosti komy je třeba učinit stejným přístrojem. Při odhadu vlastností komy je třeba určit takzvaný stupeň kondenzace. Jeho hodnoty se označují na stupnici od 0 do 9, kde DC=0 značí zcela difúzní objekt (téměř rovnoměrně svítící disk) a DC=9 je kometa naopak stelárního vzhledu. Určení DC je v praxi poměrně obtížně řešitelný úkol. Odhad musí být učiněn stejným přístrojem jako v případě jasnosti a velikosti komy.
Na základě vizuálních pozorování z celého světa je možné sestavit takzvanou vizuální světelnou křivku komety, která zachycuje vývoj jasnosti a případně také velikosti komy při průletu sluneční soustavou. Ve spojení s historickými výsledky je pak možné sledovat vývoj jasnosti komety v průběhu desetiletí a po dobu několika oběhů kolem Slunce.